Nezraňuj druhého, ten druhý jsi ty sám.

Všichni si musíme projít určitými lekcemi, a proto nám některé věci zůstávají zastřené, skryté. V každodennosti je dobré se řídit intuicí a znameními.

Když se dozvíme, kde děláme chybu a chceme se vyvarovat další, měli bychom žít v přítomnosti. Oddělit se od minulosti, lítosti, nestrachovat se o budoucnost. Žít teď a tady. Žít v přítomnosti z milosti je učení se víře a důvěře. Je to dennodenní boj s různými strachy, které útočí na každého.

Největší milostí je pochopení toho, že všechno je jednota, jsme součástí toho, čemu říkáme Bůh. Znamená to, že nic neočekáváme, nic moc neplánujeme, ale zároveň věříme, že dostaneme to, co je pro nás nejlepší. V pokoře přijímáme to dobré i zlé. Víme moc málo, abychom mohli správně hodnotit. Člověk by se měl uklidit a věřit, že vše, co zažívá, je správné. A také by si měl stále připomínat, že každodennost utváří vlastními myšlenkami, proto je tak důležité umět zacházet s myslí. Nepropadat panice – svět je bezpečné místo.

Měli bychom být vděční za to, že můžeme žít v této době, v této zemi s lidmi, kteří jsou kolem nás. Když to pochopíme, tlak povolí a žijeme v milosti.

(časopis Regenerace)